Digitalizace konzulárních služeb: Krok zpět místo dopředu

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) přinesl alarmující závěry z kontroly investic do digitalizace procesů spojených s vydáváním cestovních dokladů a víz. Podle zprávy, zveřejněné 5. ledna 2026, se konzulární služby – mezi které patří žádosti o víza a cestovní pasy – dlouhodobě nedaří převést do fungující digitální podoby. Kontroloři zaměřili svoji pozornost na ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo vnitra za období let 2016 až 2025.

"Služby vyžadují ruční přepisování dat i využívání kurýrů kvůli nedostatečnému propojení systémů ministerstev," konstatuje NKÚ.

Systém, který ještě nezačal

Nejzásadnějším zjištěním kontroly je fakt, že vývoj nové informační podpory za 732 milionů korun dosud ani nezačal, ačkoli byl plánován. Dle kontrolorů nelze v dohledné době počítat se spuštěním plánovaných pěti nových informačních systémů. Důvodů je několik – od nedodržování vlastních termínů až po pozdní připravné zákony.

Obyčejné úředníky trápí duplicitní práce

Podle konkrétních příkladů, které NKÚ uvádí, například při vyřizování žádostí o dlouhodobé vízum musejí zaměstnanci kopírovat papírové dokumenty a do několika různých systémů, které spolu nekomunikují, zadávat stejná data nemalou část pracovní doby.

To způsobuje neefektivitu a prodlužuje dobu vyřizování žádostí. Kontrolní úřad také upozorňuje, že na podporu a rozvoj současné informační podpory konzulárních služeb zaplatilo ministerstvo zahraničí více než 67 milionů korun.

Nový systém cestovních dokladů jen částečně

Ministerstvo zahraničí podle kontrolorů nezvládlo přechod na nový informační systém pro cestovní doklady, za který zaplatilo téměř 127 milionů korun. V době, kdy měl být spuštěn, ho ministerstvo nasadilo jen na 12 z celkových 86 zastupitelských úřadů.

Muselo proto prodloužit provoz původního systému a uzavřít novou smlouvu s dodavatelem, což přineslo dramatický nárůst nákladů. Celkové roční náklady na informační podporu cestovních dokladů vzrostly původních 1,2 milionu korun na více než 15 milionů korun ročně. Kombinací násobně dražší nové smlouvy s provozováním dvou systémů současně vzrostly náklady na informační podporu cestovních dokladů 22krát na téměř 26 milionů korun ročně – přičemž rozsah ani náročnost agendy se nezměnily.

Příčiny zpoždění podle ministerstev

Ministerstvo vnitra uvedlo, že čekalo na zajištění financování, které umožnil až Národní plán obnovy. "Příprava nového informačního systému, který umožní plnou digitalizaci cizinecké agendy, byla vázána na zajištění financování, které umožnil až Národní plán obnovy. Ministerstvo začalo na legislativě pracovat okamžitě poté, co vznikla tato možnost financování projektu, tedy v roce 2019," uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška pro České noviny.

Ministerstvo zahraničních věcí svá zpoždění vysvětluje dvěma hlavními důvody. První je napadení veřejné zakázky u antimonopolního úřadu v případě víz, druhým je pak závislost na změně zákona u dlouhodobých pobytů. Podle informací z Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Daniel Drake uvedl, že u pasů je integrace nového systému dokončena.

Beznadějná situace nebo jen přechodné obtíže?

Aktuální stav podle NKÚ jasně ukazuje problémy s přechodem státní správy na moderní digitální prostředí. Oproti evropským standardům výrazně zaostáváme, což se projevuje nejen zvýšenými náklady pro státní rozpočet, ale také komplikacemi pro občany i zahraniční žadatele.

Navzdory vyjádřením ministerstev o aktivní práci na legislativě zůstává otázka, zda lze tento problém vyřešit v horizontu několika let, nebo se bude opakovat scénář let minulých – vysoké investice bez odpovídajícího výsledku.

Pozitivní pohled do budoucna?

Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška však vyjádřil naději: "Naší prioritou aktuálně je rychlé projednání zákona v Parlamentu tak, aby bylo možné na novém systému začít pracovat co nejdříve."

Přesto kontrola NZÚ jasně ukazuje, že digitalizace veřejné správy v České republice stále pokulhává za deklarovanými cíli a občané se museli dosud spokojit s neefektivními a nákladnými systémy. Bez zásadních změn v řízení a financování velkých IT projektů ve státní správě bude tento stav pravděpodobně trvat i v dalších letech.