USA zadržely Madura: Útok na Venezuelu otřásá Latinskou Amerikou a vyvolává další Trumpovy hrozby

Spojené státy americké provedly v sobotu rozsáhlý vojenský úder proti Venezuele, který vyvrcholil zadržením venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželky. Operace vyvolala silné exploze v metropoli Caracas a vyvolala bouřlivé reakce jak v regionu, tak na mezinárodní scéně.

Klíčové informace v přehledné tabulce

| Aspekt incidentu | Detailní informace | |-------------------|---------------------| | Čas operace | Sobota kolem 2:00 místního času (7:00 SEČ) v Caracasu | | Americká operace | Elitní jednotka Delta Force vyvlekla Madura z ložnice uprostřed noci. Maduro následně nabídl vyjednávání, ale USA jeho nabídky odmítly s odkazem na jeho údajné zapletení do obchodu s drogami. | | Transport Madura | Maduro a jeho manželka jsou na palubě lodi USS Iwo Jima směřující do New Yorku, kde čelí hrozbě doživotního vězení. | | Americké ztráty | Během operace bylo zraněno několik amerických vojáků a byl zasažen jeden vrtulník, ale žádné životy nebyly ztraceny. | | Venezuelská reakce | Ministr obrany Vladimir Padrino López okamžitě nasadil armádu po celé zemi. Viceprezidentka Delcy Rodríguezová přiznala, že vláda neví, kde se hlava státu a první dáma nacházejí, a žádá důkaz, že jsou naživu. Venezuela vyhlásila výjimečný stav kvůli "nejhorší agresi", kterou jihoamerická země kdy čelila. | | Kolumbijská reakce | Prezident Gustavo Petro na sociální síti X napsal: "Poplach pro všechny: Venezuela byla napadena. Bombardují ji raketami". Kolumbie posílá vojáky a policisty na hranici v očekávání masivní vlny uprchlíků. | | Mezinárodní reakce | Rusko a Írán odsoudily americkou akci jako akt ozbrojené agrese. Španělsko vyzvalo k deeskalaci a nabídlo se jako prostředník. Argentina a Brazílie vyjádřily znepokojení nad "unilateralismem" americké akce. | | Americké důvody | Washington dlouhodobě viní Madura z osobního zapletení do pašování kokainu do USA a označuje ho za nelegitimního prezidenta. Americké ministerstvo spravedlnosti na něj vypsalo odměnu 50 milionů dolarů (přes miliardu korun). Venezuela má přitom největší potvrzené zásoby ropy na světě – strategický důvod zvýšeného amerického zájmu. | | Oběti | Podle kubánské vlády zahynulo při útoku 32 kubánských občanů, pravděpodobně poradců a techniků. Venezuela vyhlásila dva dny státního smutku na památku obětí. | | Přípravy operace | Podle zpráv z amerických zdrojů USA plánovaly operaci několik měsíců. Při útoku zemřelo přibližně 40 osob z Madurova bezpečnostního aparátu. | | Česká vazba | Přes rok držený Čech Jan ve venezuelském lágru zůstává ve vazbě. Jeho rodina se obává, že americká intervence může ještě více komplikovat jeho případ a prodloužit jeho věznění. |

Průběh vojenské operace a exploze v Caracasu

Caracasem otřásly v sobotu kolem 2:00 místního času (7:00 SEČ) silné exploze, které byly doprovázeny zvuky připomínajícími přelet letadel. Podle agentur AFP a Reuters byly zasaženy především vojenské cíle včetně vojenského letiště La Carlota v centru města a hlavní armádní základny Fuerte Tiuna. V oblastech kolem zasažených míst vypadla elektřina, což způsobilo chaos v části metropole.

Americký prezident Trump útok potvrdil na sociální síti Truth Social s prohlášením: "Spojené státy americké úspěšně podnikly rozsáhlý úder proti Venezuele a jejímu lídrovi, prezidentovi Nicolasovi Madurovi, který byl – spolu se svou manželkou – zadržen a odvezen ze země." Trump dodal, že Maduro a jeho manželka jsou na palubě lodi USS Iwo Jima směřující do New Yorku.

Detaily speciální operace

Podle informací CNN provedla zásah elitní jednotka Delta Force americké armády, která Madura a jeho manželku vyvlekla z jejich ložnice uprostřed noci, kdy spali. Trump během telefonického rozhovoru pro Fox News vyzdvihoval profesionalitu svých jednotek: "Žádná jiná země na světě není schopna provést takový manévr. Kdybyste viděli, co se stalo, já jsem to sledoval doslova jako televizní show."

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová následně požadovala "bezpodmínečně nejten video důkaz, že prezident a jeho manželka jsou živí" a obvinila USA z "nepochopitelného porušování mezinárodního práva". Venezuela uzavřela svou národní televizi na hodinu, než oznámila výjimečný stav.

Novější vývoj: Viceprezidentka Rodríguezová, která mezitím získala větší pravomoci, následně nabídla Spojeným státům dialog, což naznačuje možný posun ve venezuelském postoji po prvotním odmítnutí.

Venezuelská reakce a výjimečný stav

Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López oznámil okamžité nasazení armády po celé zemi a vyzval k jednotnému odporu proti "nejhorší agresi", kterou jihoamerická země kdy čelila. Zároveň venezuelská vláda vyhlásila výjimečný stav.

Rodríguezová, která mezitím získala větší pravomoci, již poprvé zasedla v čele vládního kabinetu jako prozatímní nástupkyně Madura v čele státu. Venezuela však odmítá uznat tento převzetí moci a trvá na předání důkazu o životě Madura a jeho manželky Cilie Floresové.

Profila první dámy: Cilia Floresová, známá jako "první bojovnice", je podle expertů politicky zdatnější než samotný Maduro a dlouhodobě tahala za nitky venezuelské politiky.

Kolumbie posiluje hranice a přípravy na uprchlíky

Kolumbie jako sousední země okamžitě reagovala na situaci. Kolumbijský prezident Gustavo Petro na sociální síti X napsal: "Poplach pro všechny: Venezuela byla napadena. Bombardují ji raketami," aniž by jmenoval útočníka. Kolumbijská vláda následně přijala opatření k zachování stability na kolumbijsko-venezuelské hranici, kam vysílá vojáky a policisty v očekávání masivního přílivu uprchlíků.

Podle kolumbijské armády se na venezuelském nebi během prvních operací pohybovaly vrtulníky a letadla. Kolumbijské vojenské síly byly uvedeny do pohotovosti a kapacity pro případný příliv migrantů se připravují v pohraničním regionu Zulia a Arauca. Prezident Petro také vyzval k okamžitému zasedání Organizace amerických států (OAS) a Organizace spojených národů.

Humanitární aspekt: Kolumbijské armádní zdroje uvádějí, že vojenské kapacity jsou připraveny zpracovat až 50 tisíc uprchlíků denně, přičemž humanitární organizace varují před humanitární katastrofou, pokud by proud uprchlíků přesáhl kapacitu pohraničních regionů.

Následné Trumpovy hrozby: Po úspěchu ve Venezuele začal Trump vyhrožovat dalším zemím Latinské Ameriky. V nových prohlášeních zmínil možnost podobných operací proti Mexiku, Kubě a Kolumbii, což vyvolalo další napětí v regionu.

Mezinárodní reakce a regionální napětí

Hlasití odpůrci: Rusko, které patří mezi spojence Venezuely, v prohlášení uvedlo, že Spojené státy provedly "akt ozbrojené agrese proti Venezuele" a údery odsoudilo. Írán, další spojenec Caracasu, také odsoudil americkou akci. Kubánská vláda vyhlásila dvoudenní státní smutek za 32 kubánských občanů, kteří podle ní zahynuli během amerického útoku.

Výzvy k deeskalaci: Španělsko vyzvalo k deeskalaci situace a dodržování mezinárodního práva, přičemž se nabídlo jako zprostředkovatel pro nalezení mírového řešení. Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že situaci ve Venezuele sleduje s velkým znepokojením. Francie vyjádřila obavy z další destabilizace regionu a vyzvala k okamžitému příměří.

Regionální obavy: Brazílie a Mexiko vyzvaly k okamžitému zastavení bojů a k diplomatickému řešení, zatímco Argentina vyjádřila znepokojení nad "unilateralismem" americké akce. Regionální organizace vyzývají k diplomatickému řešení krize a varují před další humanitární katastrofou v oblasti.

Ukrajinská perspektiva: Prezident Volodymyr Zelenskyj se k události vyjádřil s tím, že americký zásah ve Venezuele "ztrapnil ruskou armádu" a naznačil, že dalším na řadě by mohl být ruský prezident Vladimir Putin, pokud bude pokračovat v agresivní politice.

Americký Kongres a odborná kritika: V USA se ozývá ostrá kritika od demokratických zákonodárců i expertů, kteří označují útok za "nejtěžší zločin". V mezinárodním právu jde o bezprecedentní krok, kdy USA provádějí únos hlavy suverénního státu bez mandátu OSN a bez souhlasu země.

Pozadí amerického rozhodnutí

Washington dlouhodobě viní Madura z osobního zapletení do pašování kokainu do USA a označuje ho za nelegitimního prezidenta. Americké ministerstvo spravedlnosti na Madura vypsalo odměnu 50 milionů dolarů (přes miliardu korun). Spojené státy neuznávají Madurovo vítězství v posledních volbách, při kterých podle opozice vyhrál opoziční kandidát, ale režim nezveřejnil konečné výsledky.

Ekonomický motiv: Venezuela disponuje největšími potvrzenými zásobami ropy na světě, což představuje strategický ekonomický zájem pro USA. Trumpovo přání využít těchto zdrojů však naráží na tvrdou realitu infrastrukturního rozpadu země a potřebu značných investic do rekonstrukce ropného průmyslu zničeného léty špatného řízení a sankcí.

Vlajková loď USS Iwo Jima, na jejíž palubě je Maduro převážen do USA, se řadí mezi americké obojživelné útočné lodě třídy Wasp a může nést až 2000 námořníků. Trump ve svých prohlášeních zdůrazňuje, že operace je součástí boje proti narkoterorismu.

Širší geopolitický kontext: USA v poslední době výrazně posílily svou vojenskou přítomnost v karibské oblasti. Od začátku tam americká armáda útočí na plavidla, která podle ní pašují drogy. Kromě Karibského moře podnikla také údery na loď plující ve východní oblasti Tichého oceánu. Dříve tento týden kolumbijský prezident Gustavo Petro uvedl, že Spojené státy ve venezuelském přístavním městě Maracaibo bombardovaly továrnu sloužící zřejmě k produkci kokainu.

Obecná situace ve Venezele po útoku

Po americkém útoku ulice Venezuely ztichly. Obyvatelé se bojí chaosu a rabování, vycházejí jen na nezbytné nákupy. Mnozí zůstávají doma a omezují pohyb na minimum, zatímco obchody zaznamenávají zvýšený zájem o základní potraviny.

Český vězeň: Přes rok držený Čech Jan ve venezuelském lágru zůstává ve vazbě. Jeho rodina se obává, že americká intervence může ještě více komplikovat jeho případ a prodloužit jeho věznění. Podle vyjádření Ministerstva zahraničních věcí ČR bude jeho případ i nadále sledován.

Trumpův apetit po dalších expanzích: Po úspěšné operaci ve Venezuele vyvolal Trump další kontroverzi, kdy znovu začal hovořit o koupi Grónska, což vyvolalo ostrou reakci dánské premiérky Mette Frederiksenové, která tuto možnost znovu odmítla. Trumpova rétorika nyní získala nový impuls a podle nových zpráv začal vyhrožovat také Mexiku, Kubě a Kolumbii jako dalšímu možnému cíli amerických operací.

Ekonomické a lidskoprávní pozadí krize: Venezuela se pod Madurovým vedením potýká s vážnými ekonomickými problémy. Od roku 2013 do roku 2021 se venezuelský hrubý domácí produkt snížil o více než 75%. Země se potýká s vysokou inflací, která v roce 2023 dosáhla 230%, a tři čtvrtiny obyvatel žijí pod hranicí extrémní chudoby.

Podle odhadů OSN a organizace Human Rights Watch bylo za Madurovy vlády více než 20 tisíc lidí mimosoudně popraveno a sedm milionů Venezuelanů nuceno uprchnout ze země. Kvůli nedemokratickým praktikám státu je Venezuela terčem sankcí Spojených států i Evropské unie.

Kdo je Nicolás Maduro?

Maduro, který vládl Venezuele od roku 2013 po smrti Huga Cháveze, je označován za autoritářského vůdce. Jeho vláda byla opakovaně kritizována mezinárodním společenstvím za porušování lidských práv. Podle opozice a mezinárodních organizací Maduro od roku 2018 vládne nelegálně poté, co zablokoval práci Národního shromáždění a omezil politické svobody.

Maduro čelí řadě obvinění včetně korupce, obchodování s drogami a potlačování demokratických institucí. Podle opozičních lídrů se během jeho mandátu Venezuela stala jednou z nejvíce skorumpovaných zemí světa s vysokou chudobou a nedostatkem základních potravin i léků.

Budoucnost Venezuely a Madurův osud

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová prohlásila: "Nadešla hodina občanů," a oznámila, že Venezuelané předloni zvolili prezidentem Edmunda Gonzáleze, který by podle ní okamžitě měl ujmout svého ústavního mandátu. Machadová i González se v současnosti nacházejí mimo Venezuelu.

Podle amerických zdrojů bude Maduro souzen americkými soudy za své údajné zločiny. První slyšení by se mělo konat v New Yorku, kde mu hrozí doživotní vězení za účast v mezinárodním drogovém kartelu a spolupráci s narkoteroristy.

Opoziční vůdkyně Machadová prohlásila, že se bude zpovídat ze svých činů před mezinárodní justicí.

Americký prezident Trump vyjádřil přesvědčení, že Venezuelané jsou se zadržením spokojeni, "protože milují Spojené státy". Zároveň naznačil další plány USA ve Venezuele: "Právě teď o tom rozhodujeme. Nemůžeme riskovat, že to necháme na někom jiném a ten prostě převezme to, co tam Maduro zanechal. Budeme se v tom velmi angažovat. Chceme lidem přinést svobodu."

Regionální důsledky a bezpečnostní obavy

Celá situace představuje významnou eskalaci napětí v regionu Latinské Ameriky. Kolumbie již přijala opatření na své hranici s Venezuelou v očekávání možného přílivu uprchlíků.

Kolumbie plánuje udržovat otevřenou humanitární hranici pro uprchlíky a zraněné, ale zároveň posiluje bezpečnostní opatření. Regionální organizace vyzývají k diplomatickému řešení krize a varují před další humanitární katastrofou v oblasti.

Spojené státy tvrdí, že jejich akce je namířena proti narkoterorismu a autoritářskému režimu, zatímco spojenci Venezuely, včetně Ruska a Íránu, ji odsuzují jako neoprávněnou agresi. Mezinárodní společenství se nyní bude muset vypořádat s důsledky této bezprecedentní vojenské intervence v Latinské Americe.

Celá akce přichází v kontextu dlouhodobého napětí mezi USA a Venezuelou, které eskalovalo poté, co Trump loni během telefonátu vyzval Madura, aby do 28. listopadu s rodinou opustil zemi. Maduro tuto výzvu odmítl, což pravděpodobně přispělo k rozhodnutí USA přistoupit k vojenské akci.

Situace ve Venezuele zůstává i nadále velmi nestabilní a její další vývoj bude záviset na reakci venezuelských ozbrojených sil, postoji regionálních aktérů a dalším postupu americké administrativy v této citlivé geopolitické oblasti.

(Zdroje: CNN Prima, Česká televize, Novinky, Blesk, Eurozpravy a další zpravodajské portály)