Technologická konkurence mezi Čínou a USA: Robotika, elektromobilita a hypersonické zbraně

| Kolona A (Čína) | Kolona B (USA) | |---|---| | Humanoidní robotika - Výrazný náskok ve škálování výroby | Humanoidní robotika - Technologická excelence a integrace | | Elektromobilita - Vedoucí pozice v prodejích (BYD předstihl Teslu) | Elektromobilita - Pokles tržního podílu Tesly | | Hypersonické zbraně - Vývoj pokročilých protilodních střel | Hypersonické technologie - Pokusy o dohánění Číny | | Výrobní kapacity - Rychlé škálování a nižší náklady | Klíčové technologie - AI, autonomie, pokročilé algoritmy | | Strategické plánování - Zahrnuto v pětiletých plánech | Vojensko-průmyslový komplex - Dlouhodobá spolupráce s DARPA |

Humanoidní roboti - čínský náskok ve škálování výroby

Čína dnes výrazně zrychluje ve vývoji humanoidních robotů, kteří jsou navrženi k pohybu a interakci podobně jako lidé a poháněni algoritmy umělé inteligence. Podle odborníků má Peking dokonce v rané komercializaci těchto technologií náskok před Spojenými státy. Tento obor je zařazen jako klíčový bod v přístupném pětiletém plánu čínské ekonomiky na roky 2026 až 2030 pod pojmem "ztělesněná umělá inteligence".

Čínské výhody

Čína podle analytiků využívá své výrobní kapacity a zkušenosti s rychlým škálováním produkce, které získala například u elektromobilů. Partner konzultační společnosti Horváth, Andreas Brauchle, přitom upozorňuje: "Čína v současnosti vede před Spojenými státy v rané komercializaci humanoidních robotů. Zatímco se očekává, že oba státy časem vybudují podobně velké trhy, Čína v této počáteční fázi škáluje rychleji."

Ekonomické motivace Pekingu jsou podle partnera společnosti McKinsey & Company Karla Eloota kombinací řešení demografických tlaků, nastartování další fáze ekonomického růstu a posílení globální konkurenceschopnosti.

Hráči na čínské straně

V Číně působí kolem 150 společností vyvíjejících humanoidní roboty. Mezi nejvýznamnější patří firma UBTech Robotics, jejíž vlajkový model Walker S2 si dokáže sám vyměnit baterii, což mu umožňuje fungovat 24 hodin denně. Dalším výrobcem je například společnost AgiBot, která zvládla vyrobit již 5 000 humanoidů.

Rizika a výzvy

Peking se ale podle dostupných informací obává vzniku investiční bubliny v oblasti byznysu s humanoidními roboty. Počet firem zaměřených na jejich vývoj stále roste a mnoho z nich uvádí velmi podobné produkty. V minulosti se kolem technologií, kterým čínská vláda přikládala strategický význam, objevovaly cykly boomu a následného propadu, například u elektromobilů.

Velkou technologickou výzvou je navíc napodobení pohybu lidských končetin, které představuje ve vývoji humanoidů náročnou část. Specificky pro čínský robotický průmysl je pak překážkou omezený přístup k některým čipům a možná závislost na těch amerických, například od společnosti Nvidia.

Elektromobilita: Čína překonává Teslu

Současně s pokrokem v robotizaci posiluje Čína svou pozici v elektromobilitě. Dle článku na Novinkách čínský výrobce BYD v loňském roce předstihl americkou Teslu v prodejích elektromobilů, což znamená historický zlom v globálním automobilovém průmyslu.

Americké tržní výzvy

Tesla zaznamenala meziroční pokles odbytů z 1,79 milionu vozů v roce 2024 na 1,64 milionu vozů v roce 2025. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku se prodej amerického výrobce snížil na 418 227 vozů ze 495 570 vozů před rokem, což zaostalo za očekáváním analytiků odhadujících 434 487 vozů. Negativní vliv na odbyt mělo rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zrušit daňovou úlevu 7 500 dolarů při nákupu elektromobilu ve Spojených státech.

Americké výhody v technologiích

I přes tento vývoj si USA zachovávají některé výhody ve vývoji pokročilých technologií. Americké firmy sázejí na integraci jednotlivých částí výroby, tedy aby měly pod kontrolou co největší část dodavatelského řetězce.

Podle partnera konzultační společnosti McKinsey & Company Karla Eloota jsou náklady na dnešní pokročilé prototypy humanoidů mezi 150 a 500 tisíci dolarů za kus, tedy přibližně třemi až deseti miliony korun. Aby byli roboti konkurenceschopní vůči lidské práci, musela by jejich cena klesnout na 20 až 50 tisíc dolarů, čili vyšší stovky tisíc korun.

Američtí lídři v robotice

Hlavním hráčem na americkém trhu s humanoidními roboty chce být automobilka Tesla Elona Muska, která vyvíjí robota pojmenovaného Optimus. Další společností z USA, která se vývojem humanoidů zabývá, je například Figure. Její stejnojmenný robot se již například podílel na výrobě vozů BMW.

Již od roku 2013 vyvíjí humanoidního robota s názvem Atlas také firma Boston Dynamics. Na jeho tvorbě a financování se podílela i státní agentura DARPA patřící pod americké ministerstvo obrany, respektive ministerstvo války, jelikož účelem robota je pomoc při záchranných operacích.

Hypersonické zbraně: Čínská vojenská výzva

Nově se čínsko-americká technologická rivalita rozšiřuje i do oblasti hypersonických zbraní. Podle informací z portálu vtm.zive.cz Čína otestovala novou protilodní hypersonickou střelu YJ-20, která má podle expertů představovat významnou hrozbu pro americké letadlové lodě v oblasti Tichého oceánu.

Čínský technologický pokrok

Čínské ozbrojené síly podle článku disponují střelou YJ-20 (Yingji-20), která dokáže podle některých zdrojů dosáhnout rychlosti až Mach 6 (přibližně 7 400 km/h). Tato střela patří do kategorie antilodních balistických střel (ASBM) a její hlavní charakteristikou je extrémně vysoká rychlost, která výrazně komplikuje protiraketovou obranu.

Hypersonické zbraně, které překonávají rychlost Mach 5 (~6 100 km/h), jsou podle analytiků vojensko-strategické kategorie, protože jsou pro tradiční systémy protivzdušné obrany prakticky nezachytitelné. Rychlost a manévrovací schopnosti těchto střel umožňují překonat i nejpokročilejší obranné systémy amerického námořnictva, včetně systému Aegis.

Strategický význam pro Tichý oceán

Čínská armáda podle odborníků získává díky těmto zbraním významnou asymetrickou výhodu v oblasti jihočínského a východočínského moře. Expert na čínské vojenské kapacity uvedl, že "americké letadlové lodě, které byly po desetiletí páteří americké námořní síly v Pacifiku, jsou nyní zranitelné".

Americká reakce a dohánění

USA podle článku vývoj hypersonických technologií dohánějí, ale stále za Čínou zaostávají. Americká administrativa investovala miliardy dolarů do vlastních hypersonických programů, ale technologický náskok Pekingu je podle některých odhadů 5-10 let. Pentagon se přitom snaží vyvinout vlastní systémy, jako je hypersonická střela LRHW (Long-Range Hypersonic Weapon), ale její operační nasazení se stále opožďuje.

Budoucí perspektivy a výzvy

Podle Royal Bank of Canada může trh s humanoidními roboty dosáhnout do roku 2050 hodnoty devíti bilionů dolarů. Více než 60 procent trhu by mohlo připadat na Čínu, která by tak byla světovým lídrem.

Expertní pohled však varuje před možnou investiční bublinou. Jak uvedl Brauchle z Horváthu: "Mnozí předpokládají, že humanoidní roboti brzy překonají lidi ve všestrannosti, rychlosti i autonomii. Výrobci tento dojem posilují uhlazenými demonstračními videi a inscenovanými prezentacemi na veletrzích, které ukazují schopnosti, jež zatím nejsou reprodukovatelné v reálném průmyslovém prostředí. Tato mezera mezi vnímáním a realitou zvyšuje riziko investiční bubliny."

Hypersonický rozměr rivality

V oblasti vojenských technologií se hypersonické zbraně stávají novým klíčovým polem soupeření. Čínský pokrok v této oblasti podle vojenských expertů představuje zásadní výzvu pro americkou námořní dominanci v asijsko-pacifickém regionu. Někteří analytici varují, že převaha v hypersonických technologiích by mohla Číně poskytnout rozhodující výhodu v případném konfliktu o Taiwan nebo sporná území v Jihočínském moři.

Souhrn a závěr

Technologická soutěž mezi Čínou a USA se odehrává na více frontách s jasnou diverzifikací silných stránek obou zemí:

| Oblast | Čínská výhoda | Americká výhoda | |---|---|---| | Humanoidní roboti | Rychlé škálování výroby, komercializace | Pokročilé algoritmy, AI, integrace | | Elektromobilita | Dominance v prodejích, výrobní kapacity | Technologické inovace, softwarová nadřazenost | | Hypersonické zbraně | Operační nasazení, protilodní specializace | Výzkumné kapacity, dlouhodobé programy |

Čína akceleruje v komercializaci humanoidních robotů, posiluje své pozice v elektromobilitě a nyní také vyvíjí vyspělé vojenské technologie jako hypersonické zbraně, které bezprostředně ohrožují americkou námořní převahu v Pacifiku.

USA si zachovávají výhodu v klíčových technologických oblastech jako umělá inteligence, autonomie a pokročilý vývoj algoritmů, ale ztrácejí půdu pod nohama v některých aplikovaných oblastech.

Oba státy investují miliardy dolarů do vývoje technologií, které by mohly zásadně proměnit globální ekonomiku i bezpečnostní rovnováhu. Čína se orientuje na rychlé škálování a snižování nákladů, zatímco USA vsází na technologickou excelenci a integraci celého výrobního řetězce. Vojenský rozměr této rivality se stává stále významnějším, což ukazuje, že geopolitická a ekonomická rivalita se stále více přelévá do oblasti pokročilých technologií, kde bude v příštích letech rozhodovat nejen o ekonomické prosperitě jednotlivých zemí, ale i o bezpečnostní architektuře globálního řádu.