Regulované ceny elektřiny klesnou od ledna 2026 o 15,1 procenta – ČEZ zlevní pro 1,6 milionu zákazníků a hlásí rekordní výrobu jaderných elektráren

Základní informace o cenovém poklesu

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal změnové cenové rozhodnutí, které přinese výrazné snížení regulovaných cen elektřiny od 1. ledna 2026. Domácnosti připojené na nižší napětí zaplatí za regulovanou část ceny elektřiny 2352 korun za megawatthodinu, což představuje pokles o 15,1 procenta oproti letošnímu roku. V absolutním vyjádření to znamená úsporu přibližně 420 korun za MWh.

| Typ odběratele | Nový tarif (Kč/MWh) | Meziroční změna | Absolutní změna | |-------------------|----------------------|---------------------|---------------------| | Domácnosti (nízké napětí) | 2 352 Kč/MWh | -15,1 % | -420 Kč/MWh | | Firmy (vysoké napětí) | nižší cena | -21,0 % | -299 Kč/MWh | | Velké provozy (velmi vysoké napětí) | nižší cena | -34,2 % | -285 Kč/MWh |

Příčina cenového poklesu

Zásadním důvodem tohoto výrazného cenového poklesu je prosincové rozhodnutí vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) o převedení veškerého financování podporovaných obnovitelných zdrojů energie (POZE) do státního rozpočtu. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele, přičemž příspěvek domácností dosahoval 495 korun za MWh bez DPH.

"Díky tomu, že nové usnesení stihla vláda přijmout hned na svém prvním řádném zasedání, vydává ERÚ změnové cenové rozhodnutí ještě v tomto roce, a nižší regulované ceny tak budou odběratelé platit již od 1. ledna 2026," vysvětlil předseda ERÚ Jan Šefránek.

Konkrétní dopad na zákazníky ČEZ

Důležitý praktický dopad nového cenového rozhodnutí pocítí téměř 1,6 milionu zákazníků energetické společnosti ČEZ. Společnost ČEZ oznámila, že od 1. ledna 2026 snižuje ceny elektřiny právě díky rozhodnutí regulačního úřadu. Toto opatření se tedy netýká pouze teoretických sazeb, ale konkrétně postihne velkou část českých domácností a firem, které elektřinu odebírají od největšího dodavatele v zemi.

Dopady na státní rozpočet a původní plány

Tento krok však představuje významnou zátěž pro veřejné finance. Státní rozpočet pro rok 2026 bude nově zatížen dalšími zhruba 17 miliardami korun na financování POZE, což v součtu znamená, že stát za tyto poplatky dá více než 41 miliard korun.

ERÚ tak musel změnit cenové rozhodnutí z konce listopadu, které ještě vycházelo z tehdy platného usnesení, podle něhož měly být poplatky za POZE rozděleny mezi stát a odběratele. Původní návrh počítal s růstem regulované části ceny elektřiny pro domácnosti v průměru o 1,1 procenta.

Historie vývoje cen energií

Jak uvádí zpravodajský portál Aktuálně.cz, analytici předpovídají, že ceny energií budou v příštím roce dál klesat. Tento trend by měl pokračovat i v následujících letech díky postupnému opadání dopadů energetické krize způsobené válkou na Ukrajině. Podle zprávy z Českých novin analytici odhadují další pokles ceny elektřiny v příštím roce, což by mohlo přinést další úspory pro spotřebitele. Tento trend je podpořen také příznivým vývojem na evropských energetických trzích.

Kontrast s cenami plynu

Zatímco u elektřiny přichází výrazné zlevnění, u plynu se podle ČTK očekává růst cen. Jelikož se u plynu poplatky za POZE nehradí, regulovaná složka ceny pro domácnosti stoupne o 4,7 procenta, což představuje zvýšení přibližně o 22 korun za MWh. Pro velké odběratele pak regulovaná část ceny plynu stoupne o 4,5 procenta, tedy zhruba o deset korun za MWh.

Rekordní výroba ČEZ v roce 2025 – další pozitivní zpráva

Ve stejný den, kdy byl oznámen pokles cen, představila společnost ČEZ další významnou zprávu. Jak referují české zpravodajské servery, jaderné elektrárny společnosti ČEZ dosáhly v roce 2025 historického milníku - vyrobily celkem 32,066 TWh elektřiny (podle některých zdrojů přes 32 TWh).

Detaily rekordní produkce:

• Temelín: Vyrobil 15,781 TWh elektřiny
• Dukovany: Dosáhl produkce 16,285 TWh

Tato produkce představuje přibližně 40 % celkové spotřeby elektřiny v České republice. Rekordní výroba je výsledkem vysoké spolehlivosti obou jaderných bloků Temelína a všech čtyř bloků v Dukovanech.

Tento úspěch má i ekonomický rozměr - vysoká výroba z domácích jaderných zdrojů posiluje energetickou soběstačnost ČR a může přispívat k cenové stabilitě v dlouhodobém horizontu, jak připomíná zpráva z Parlamentních listů.

Veřejná reakce a kritika

Zatímco vláda své rozhodnutí prezentuje jako úlevu pro domácnosti, na sociálních sítích vyvolal tento vládní "trik" s cenou elektřiny vlnu kritiky. Jak referuje zpravodajský server Forum24.cz, mnoho uživatelů komentovalo situaci s nedůvěrou a některé příspěvky dokonce poukazovaly na údajné dezinformace v médiích.

"Vy přiblblí novináři, proč pořád lžete?" – takový titul článku na Forum24.cz ilustruje náladu části veřejnosti, která vládní rozhodnutí vnímá jako nedostatečně vysvětlené a podezírá média z nekritického přebírání oficiálních prohlášení. Kritici poukazují na to, že přenesení nákladů na státní rozpočet není skutečným snížením cen, ale pouze jejich přesunutím na daňové poplatníky jiným způsobem.

Výhled do budoucna podle analytiků

Jak uvádí zpravodajský portál Aktuálně.cz, analytici předpovídají, že ceny energií budou v příštím roce dál klesat. Tento trend by měl pokračovat i v následujících letech díky postupnému opadání dopadů energetické krize způsobené válkou na Ukrajině.

Podle zprávy z Českých novin analytici odhadují další pokles cen elektřiny v příštím roce, což by mohlo přinést další úspory pro spotřebitele. Tento trend je podpořen také příznivým vývojem na evropských energetických trzích.

Závěr a dlouhodobý kontext

Cenové rozhodnutí ERÚ reaguje na aktuální energetickou politiku a převod odpovědnosti za financování obnovitelných zdrojů z koncových spotřebitelů na státní rozpočet. Tento krok by měl přinést stabilizaci cen pro domácnosti a podniky, zároveň však představuje dlouhodobou finanční zátěž pro státní pokladnu.

Souběžné oznámení rekordní produkce jaderných elektráren ČEZ ukazuje na rostoucí význam jaderné energie pro českou energetiku. Domácí jaderné zdroje se stávají klíčovým pilířem energetické soběstačnosti země a jejich vysoká produkce může v budoucnu příznivě ovlivňovat ceny elektřiny pro spotřebitele.

Je však třeba sledovat, zda nová finanční zátěž pro státní rozpočet nezpůsobí v budoucnu zvýšení jiných daní nebo poplatků. Jak upozorňují ekonomičtí analytici, důležité bude také sledovat vývoj na mezinárodních energetických trzích, který nadále ovlivňuje ceny energií v celé Evropské unii.

Klíčové body na závěr:

| Aspect | Detail | |------------|------------| | Úspora domácností | 420 Kč/MWh (15,1 % snížení) | | Státní rozpočet | +17 mld. Kč ročně na POZE | | Počet postižených zákazníků ČEZ | 1,6 milionu | | Termín změny | 1. ledna 2026 | | Rekordní výroba JE 2025 | 32,066 TWh (40 % spotřeby ČR) | | Reakce veřejnosti | Rozporuplná, kritika na sociálních sítích | | Souběžný vývoj | Růst cen plynu o 4,7 % |

Domácnosti by tak měly počítat s tím, že i když dojde ke krátkodobému snížení cen elektřiny, dlouhodobé trendy v energetice budou dále formovat ceny energií, a to jak v důsledku přechodu k zelené energii, tak vlivem geopolitického vývoje. Paralelně s tím roste význam domácích jaderných elektráren, které výrazně přispívají k energetické bezpečnosti České republiky.