Americká bezpečnostní strategie pod Trumpem: Obrat v přístupu k Rusku a ostrá kritika EU

Spojené státy představily novou národní bezpečnostní strategii, která zásadně mění dosavadní postoj vůči Rusku a ostře se vymezuje proti Evropské unii. Moskva dokument nadšeně uvítala, zatímco evropští lídři vyjadřují obavy z dopadů na mezinárodní bezpečnostní architekturu a scházejí se na Ukrajině kvůli koordinované reakci.

Nový pohled na Rusko: Od hrozby ke strategické stabilitě

Devětadvacetistránkový dokument představený americkým prezidentem Donaldem Trumpem v pátek znamená zásadní odklon od předchozích bezpečnostních strategií. Na rozdíl od přístupů po ruské anexi Krymu v roce 2014 nová strategie již neoznačuje Rusko za přímou hrozbou. Dokument naopak zdůrazňuje zájem USA na "vyjednání rychlého ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem."

Tento posun byl nadšeně přivítán Moskvou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil: "Považujeme to za pozitivní krok" a označil volání po "strategické stabilitě" mezi USA a Ruskem za pozitivní vývoj. Peskov nicméně dodal, že je třeba dokument blíže analyzovat.

Podle jednoho komentátora je tento dokument "poněkud orwellovský, protievropský, proruský a lehce fašistický" a obsahuje více ideologie než realpolitiky, přičemž Kreml zatleskává změně americké politiky, která podle některých amerických kongresmanů může vést k oslabení USA.

Trump podle zpráv zveřejnil svůj mír pro Ukrajinu, který obsahuje dva klíčové body: Ukrajina získá bezpečnostní záruky NATO výměnou za to, že nebude přijímat žádné nové území do aliance, a Rusko si ponechává veškeré obsazené území, které momentálně kontroluje.

Na podrobnější rozbor plánu upozornil jeden z nových zdrojů: Trump údajně navrhuje, aby Ukrajina "bezbole opustila všechny oblasti aktuálně okupované Ruskem", což znamená územní ztráty ve prospěch Ruska výměnou za bezpečnostní záruky.

Evropská reakce a naléhavá jednání

Evropští lídři reagují na novou strategii s obavami a naléhavostí. Ministryně zahraničí Německa a Francie se již příští týden chystají na Ukrajinu, zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj pojede na klíčový summit do Londýna, kde se setká s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Cílem těchto jednání je koordinovat postup vůči rostoucímu tlaku na Ukrajinu, aby přijala mírové podmínky výhodné pro Rusko.

Podle zpráv z eurozpravy.cz je cílem cesty německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové a jejího francouzského protějška Stéphana Séjourneta "obcházet maďarského premiéra Viktora Orbána", který blokuje rozhodnutí EU o využití zisků z ruských zmražených aktiv.

Dle názoru bývalého velvyslance USA na Ukrajině Williama B. Taylora Trumpova administrativa ustoupila od vedoucí role v mírových jednáních a nyní USA pouze poskytuje Ukrajině podporu, nikoliv přímé vedení jednání.

Analýza eurozpravy.cz dále poukazuje na obavy z možného amerického vzdání se vedoucí role v mírových vyjednáváních s Ruskem. To by mohlo znamenat větší izolaci Ukrajiny a zvýšení tlaku na Kyjev, aby přistoupil na kompromisy výhodné pro Moskvu.

Ostrá kritika Evropské unie

Strategie obsahuje nezvykle ostrou kritiku Evropské unie a především západoevropských zemí. Podle dokumentu Evropa čelí "civilizačnímu úpadku" a chybí jí sebejistota. Evropská unie je popisována jako antidemokratická, s cenzurou svobody slova a potlačováním politické opozice.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na to reagovala se smíšenými pocity: "Je jasné, že v něm je mnoho kritiky, ale myslím si, že některá je oprávněná. Evropa podceňovala svou vlastní sílu vůči Rusku." Zároveň však zdůraznila: "Spojené státy zůstávají naším největším spojencem. Ne vždy jsme se shodli na všech tématech, ale myslím si, že základní princip zůstává stejný. Jsme největší spojenci a musíme zůstat jednotní."

Dokument mimo jiné tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance, což bylo původně uvedeno v návrhu mírového plánu pro Ukrajinu. Trumpova administrativa také naznačuje, že "nestabilní menšinové vlády v Evropě mají nerealistická očekávání ohledně války" a brání mírovému procesu.

Trumpovo ultimátum Evropě

Trumpova administrativa dala Evropanům neuvěřitelně nereálný termín k převzetí kolektivní obrany jako součást své nové strategie. Tento požadavek přichází v době, kdy evropští lídři řeší budoucí vztahy s USA a snaží se zachovat transatlantickou spolupráci. Evropské země se nyní potýkají s tlakem na zvýšení vlastních obranných výdajů a přebírání větší zodpovědnosti za bezpečnost kontinentu (zdroj: cnn.iprima.cz).

Podle tohoto dokumentu Spojené státy již neuznávají stálá spojenectví a jakýkoliv proces, který by mohl Evropu posadit "k velmocenskému stolu", je považován za potenciální hrozbou. Strategie otevřeně říká, že silná Evropa, "jakkoliv ideologicky orientovaná, není v jejím zájmu."

Obavy z izolace Ukrajiny

Podle zpráv z eurozpravy.cz se evropští lídři obávají, že by Washington mohl Ukrajinu při mírových jednáních s Moskvou zradit. Někteří evropští představitelé varují, že nová americká strategie by mohla vést k větší izolaci Ukrajiny a zvýšení tlaku na Kyjev, aby přijal mírové podmínky výhodné pro Rusko.

Trump se v minulosti opakovaně vyjádřil vstřícně o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi. Listopadový první návrh amerického mírového plánu pro Ukrajinu byl také vnímán jako velmi výhodný pro Rusko, než jej USA po připomínkách evropských zemí a Kyjeva upravily.

Podle dalšího zdroje kongresmani varují, že Trumpova strategie může vést k oslabení USA a Kreml zatleskává změně americké politiky, která má podle některých amerických zákonodárců vést k oslabení americké pozice.

Hrozba pro Prahu

Novinky.cz přinesly informaci o hrozbě ruského poslance vůči České republice, který prohlásil, že pokud Česko sestřelí ruskou stíhačku, ruské síly by "udeřily na Prahu, vaše rozhodovací centra". Tyto výroky ilustrují rostoucí napětí v regionu a možnost eskalace konfliktu.

Odmítnutí multilateralismu

Nová strategie představuje zásadní obrat americké zahraniční politiky vůči Evropě v tom nejpodstatnějším - v přístupu k evropské integraci. Washington po celou dobu studené války i po ní podporoval sjednocování Evropy jako cestu k větší strategické samostatnosti při zachování pevných spojeneckých vazeb.

Trump však podle dokumentu "stálá spojenectví neuznává" a jakýkoliv proces, který by mohl Evropu posadit "k velmocenskému stolu", je potenciální hrozbou. Strategie otevřeně říká, že silná Evropa, "jakkoliv ideologicky orientovaná, není v jejím zájmu."

Dokument také naprosto odmítá multilateralismus a nadnárodní organizace. Organizace spojených národů a mezinárodní právo, které se lidstvo snažilo zavést po bolestných zkušenostech dvou světových válek, už nadále nemají podporu Spojených států.

Ve spojitosti s možnou konfiskací stovek miliard ruských zmražených aktiv v Belgii Rusové zuří a vyhrožují evropským lídům - popisuje tyto reakce další zdroj.

Evropská reakce: Potřeba nabrat svaly

Podle diskuse Bartoně, Jocha a Žantovské se Evropa musí posílit, jinak ji svět zvláčí. Tito komentátoři upozorňují na rizika spojená s novou americkou strategií a volají po větší evropské soběstačnosti v oblasti obrany a bezpečnosti.

Reakce z Kremlu a evropské obavy

Pozitivní reakce z Kremlu přicházejí v době, kdy evropští lídři soukromě varují, že Washington by mohl Ukrajinu při mírových jednáních s Moskvou zradit. Trump se v minulosti opakovaně vyjádřil vstřícně o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi.

Listopadový první návrh amerického mírového plánu pro Ukrajinu byl také vnímán jako velmi výhodný pro Rusko, než jej USA po připomínkách evropských zemí a Kyjeva upravily. Nová strategie potvrzuje obavy některých evropských politiků, že Trumpova administrativa preferuje bilaterální přístup k mocnostem namísto multilaterální spolupráce.

Dopady na transatlantické vztahy

Evropa se nyní nachází v složitém postavení. Zatímco Kallasová zdůrazňuje nutnost jednoty se Spojenými státy, dokument naznačuje, že Washington si nepřeje reformu EU, ale Evropu rozdělenou a nejednotnou. Trump by se rád opřel o "spřízněné politické síly v jednotlivých zemích", což představuje výzvu pro evropskou politickou soudržnost.

Nový strategický dokument představuje návrat k velmocenské politice ve stylu "rozděl a panuj", coz znamená zásadní změnu v americkém přístupu k mezinárodnímu řádu. Místo podpory nadnárodních institucí a společenství volá dokument po systému založeném na dohodě velmocí, kde menší státy mají prostě smířit.

Rozkol v evropských reakcích

Reakce evropských politiků na novou strategii se liší. Zatímco někteří, jako Kallasová, zdůrazňují nutnost zachovat transatlantické vazby, jiní, jako německá ministryně zahraničí Baerbocková, se snaží najít alternativní řešení a obejít blokující pozice některých členských států EU.

Naléhavost evropské reakce je patrná z plánovaných cest na Ukrajinu a koordinovaných jednání v Londýně. Evropané se snaží vytvořit jednotnou frontu vůči rostoucímu tlaku na Ukrajinu a zároveň hledají způsoby, jak kompenzovat možné změny v americké podpoře.

Budoucnost transatlantických vztahů

Další zdroje upozorňují na možnost použití jaderných zbraní v kontextu ruského prezidenta Putina. Podle komentátora Pavla Landovského je toto riziko sice nepravděpodobné, ale nelze ho zcela vyloučit. Tento faktor přidává další dimenzi k bezpečnostním obavám vyvolaným novou americkou strategií.

Rozpory v Trumpově politice vůči NATO

Nové informace z dalšího zdroje přinášejí důležité upřesnění: Trump umí svůj kritický postoj k NATO skloubit s pragmatickým přístupem a při skutečném ohrožení Spojených států stojí na straně spojenců. Tento rozpor mezi verbální kritikou aliance a pragmatickým kontinuálním zájmem ve vztazích je typický pro Trumpův styl vládnutí, který kombinuje radikální politická gesta s věcným pokračováním v důležitých bezpečnostních tématech.

Podle pozorovatelů jde o pragmatickou orientaci na výsledky, kdy Trump dokáže udržet kontinuitu v zásadních věcech, přestože se verbálně vymezuje ostře vůči některým spojeneckým strukturám.

Klíčové body z nových zdrojů:

• Trumpův mírový plán obsahuje dvě klíčové podmínky: Ukrajina získá bezpečnostní záruky NATO výměnou za to, že nebude přijímat žádné nové území do aliance, a Rusko si ponechá veškeré obsazené pozemí
• Evropa dostala od USA "nereálný termín" k převzetí kolektivní obrany
• Ruský poslanec vyhrožuje Česku útokem na Prahu v případě sestřelení ruského letounu
• Diskuse českých komentátorů o potřebě Evropy posílit se a nabrat svaly
• Kongresmani varují před možným oslabením USA v důsledku nové strategie
• Probíhají intenzivní přípravy na klíčové summity evropských lídrů na Ukrajině a v Londýně
• Existují obavy z možného použití jaderných zbraní Kremlem
• Trump umí skloubit kritický postoj k NATO s pragmatickou obrannou politikou

Závěr

Nová americká bezpečnostní strategie signalizuje zásadní obrat v zahraniční politice USA. Zatímco Moskva jásá nad vstřícnějším přístupem k Rusku, Evropa se potýká s ostrou kritikou a obavami z dopadů na svou bezpečnostní pozici. Dokument jasně ukazuje, že Trumpova administrativa preferuje bilaterální vztahy s jednotlivými státy před kolektivní bezpečnostní architekturou, což může mít dalekosáhlé důsledky pro transatlantické vztahy a mezinárodní stabilitu. Evropští lídři nyní hledají způsoby, jak koordinovat svou reakci a čelit rostoucímu tlaku na Ukrajinu.

Důležité je sledovat, zda se ukrajinským vyjednavačům podaří na klíčovém summitu v Londýně získat dostatečné garance od evropských spojenců, aby mohli čelit tlaku na kompromisy, a zároveň jak se bude vyvíjet americká podpora Ukrajině v další fázi konfliktu.