Globální reakce na dronové hrozby: Od britských laserů a brazilských střel po evropskou ‚dronovou zeď‘
Globální reakce na rostoucí hrozbu dronů
S rostoucím používáním bezpilotních letounů (dronů) v moderních konfliktech i pro jiné účely se státy po celém světě předhánějí ve vývoji a nasazování efektivních obranných systémů a strategií. Nedávné události z Velké Británie, Brazílie a Evropy ukazují odlišné, avšak slibné přístupy k potlačení této rozvíjející se hrozby.
Británie a high-tech laserový systém DragonFire
Velká Británie dosáhla významného milníku, když poprvé na svém území úspěšně otestovala pokročilý laserový systém s názvem DragonFire. Jak informovalo tamní ministerstvo obrany, testy proběhly na střelnici na Hebridách, kde byl systém schopen sledovat, zaměřovat a sestřelovat vysokorychlostní drony. Tyto drony dokázaly létat rychlostí až 650 kilometrů za hodinu, což je dvojnásobek maximální rychlosti vozů Formule 1. Přesnost zbraně je pozoruhodná – dokáže zasáhnout librovou minci na vzdálenost jednoho kilometru (zdroj: novinky.cz).
Úspěch testů vedl k udělení zakázky společnosti MBDA v hodnotě 316 milionů liber na dodávku nových systémů DragonFire pro Královské námořnictvo, s plánovaným nasazením od roku 2027. Tento vývoj zdůrazňuje posun k energeticky účinnějším a potenciálně levnějším způsobům obrany proti vzdušným hrozbám ve srovnání s tradičními raketami.
Brazílie a nákladově efektivní protidronové střely s letouny Super Tucano
Zatímco Británie se zaměřuje na lasery, brazilský výrobce letadel Embraer představil své řešení, které spočívá v úpravě lehkých bitevních letounů EMB 314 Super Tucano pro boj proti dronům. Tyto turbovrtulové stroje, původně navržené pro výcvik a útoky na pozemní či pomalé vzdušné cíle, jsou relativně levné na pořízení a provoz a mohou operovat i z improvizovaných letišť (zdroj: vtm.zive.cz).
Nově budou moci Super Tucano sestřelovat nepřátelské bezpilotní letouny pomocí technologie Advanced Precision Kill Weapon System II (APKWS II), konkrétně laserem naváděných raket ráže 70 mm, známých také jako FALCO. Tyto rakety, které mají za sebou úspěšné testy i bojové nasazení, nabízejí podstatně lepší poměr cena/výkon ve srovnání s konvenčními střelami, jako jsou AIM-9X Sidewinder nebo AIM-120 AMRAAM, které jsou výrazně dražší (řádově stovky tisíc až milion dolarů za kus oproti desítkám tisíc za FALCO). Na jeden závěs se vejde až sedm raket FALCO, zatímco u drahých konvenčních střel jen jediná. S podobnou strategií, tedy s použitím malých vrtulových letounů proti dronům, experimentuje i Ukrajina. Jedinou nevýhodou Super Tucana je, že letoun nemá vlastní radar a je závislý na externích zdrojích pro detekci cílů.
Evropská „dronová zeď“: Strategická obrana východní hranice NATO
Nejnovější a strategicky významný vývoj v oblasti obrany proti dronům přichází z Evropy, kde se pobaltské státy (Litva, Lotyšsko, Estonsko) a další členové NATO (Polsko, Finsko, Norsko) připravují na výstavbu rozsáhlé „dronové zdi“ podél své východní hranice s Ruskem a Běloruskem (zdroj: vtm.zive.cz). Tato iniciativa, prosazovaná například litevskou ministryní vnitra Agne Bilotaite, je reakcí na rostoucí hybridní hrozby a provokace. Cílem „dronové zdi“ je vytvoření komplexního obranného systému, který bude zahrnovat monitorovací systémy založené na dronech, termokamerách a dalších technologiích. Kromě technologického dohledu se počítá i s fyzickými bariérami, jako jsou ploty a potenciálně i miny, a s rychlou reakcí jednotek. Estonsko již potvrdilo svou aktivní účast na tomto projektu, který má zajistit „úplné pokrytí hranice“ a odradit potenciální agresory. Jedná se o koordinované úsilí s cílem posílit bezpečnost východního křídla NATO a efektivně čelit proměnlivé povaze moderního bojiště, kde drony hrají stále důležitější roli v průzkumu i útocích.
Evolving Landscape of Drone Warfare
Vývoj těchto rozmanitých systémů a strategií – od vysoce přesných laserových systémů a nákladově efektivních raketových platforem až po rozsáhlé hraniční obranné infrastruktury – demonstruje rychlou adaptaci vojenských technologií na proměnlivou povahu moderního bojiště. Globální obranný průmysl hledá způsoby, jak efektivně čelit výzvám, které představují bezpilotní letouny, a zároveň zajišťuje bezpečnost a suverenitu států v době rostoucích hybridních hrozeb.